Maxi, jak jste zatím spokojený se startem nové sezony?
Poměrně ano, i když zatím úplně nejsme tam, kde bychom být chtěli. Vinu na tom určitě má i marodka, která nás trápí už od začátku probíhajícího ročníku. Mrzí mě, že se nám zatím nepodařilo vyhrát na domácí půdě. Příležitostí však bude ještě spousta a doufám, že se našim fanynkám a fanouškům představíme v plné parádě.

Jaké máte s týmem Přerova nejbližší ambice? Je cílem postup do 1. ligy?
Před startem ligy jsme si vytyčili, že chceme po základní části figurovat v top čtyřce, a následné play-off tak zahájit před vlastním publikem. Nutno říct, že jsme na samém začátku a sezona bude ještě strašně dlouhá. Základem je se do vyřazovacích bitev probojovat a pak už se může stát cokoliv. Snažíme se jít krok po kroku a uvidíme, na co to bude stačit. Z hlediska dlouhodobého je postup do 1. ligy naším velkým cílem. Toto nastavení sdílíme v kabině snad všichni a byl bych moc rád, kdyby se nám to třeba do tří let podařilo. 

Na čem je s týmem třeba ještě zapracovat, aby se cíle naplnily? Kde vidíte vaše slabé stránky?
V první řadě musíme zapracovat na konzistentnosti výkonů. Často nás trápí také vstupy do utkání. Snad se všemi kluky v kabině se ale shodneme, že naší největší slabinou je zakončení. Myslím si, že dokážeme s každým protivníkem v lize hrát vyrovnané zápasy, ale to, co nás v nich sráží dolů, je právě finální fáze. 

V čem jste naopak silní? 
Naše síla pramení především v pevné obraně. Máme docela mladý tým a s tím souvisí i skvělá fyzická připravenost. Zapomenout nesmím na soudržnost a atmosféru uvnitř mančaftu, to je naprosto klíčové. Naše parta v kabině je pro mě zkrátka druhým domovem a opravdu moc pro mě znamená. 

Co říkáte na vaše dosavadní osobní výkony? Aktuálně jste se šesti trefami nejlepším střelcem Přerova. 
Jsem rád, že se mi po individuální stránce vstup do sezony podařil. Jak už jsem zmínil, tak dost našich hráčů je aktuálně zraněných, takže na mě připadla větší odpovědnost i více herního prostoru. Také díky tomu se mi povedlo nastřílet na mé poměry docela dost gólů. Nejdůležitější je ale stejně stránka týmová. Ve finále je úplně jedno, kdo ty branky dá. Jde hlavně o to, abychom zápas dotáhli do vítězného konce. 

Pojďme teď na utkání proti Troopers. V něm jste provedl šest samostatných nájezdů. Ještě neuvěřitelnější však je, že ve všech případech skončil míček v brance. Jak se vám tento neskutečný kousek povedl? 
Na tento duel do konce života nikdy nezapomenu. Po úspěšném trestném střílení ve hře, kdy jsem vyrovnával na 2:2, jsem si na nájezdy věřil i po konci základní hrací doby. Série dospěla až do náhlé smrti, kde mi dal trenér velkou důvěru a řekl, ať jezdím pořád za sebou, dokud není konec. Díky našemu brankáři jsem dostal tolik příležitostí a zápas jsem nakonec rozsekl (úsměv). Ta euforie po vítězném pokusu opravdu nejde popsat slovy. Největší radost jsem měl z toho, že jsem tým mohl dotlačit až k vítězství a bodu do tabulky navíc. Kdyby mi někdo před utkáním řekl, že v něm proměním šest nájezdů, tak bych se mu upřímně vysmál do obličeje. 

Za sebou máte mimo jiné působení v nejvyšší soutěži, kde jste v předminulém ročníku oblékal dres Otrokovic. Využíváte nyní těchto nasbíraných zkušeností?
Zahrát si superligu byl vždy můj velký sen. Za angažmá v Otrokovicích jsem neskutečně rád. Naučil jsem se tam mnoho nových věcí, ze kterých těžím doteď. Ať už je to nabrání herního sebevědomí či samotná hra s balonkem. 

Jak byste popsal úroveň a kvalitu Národní ligy? Čím se například liší od superligy?
Na začátek bych chtěl říct, že kvalita Národní ligy je vysoká, i když se to tak na první pohled možná nezdá. Za poslední roky do ní přišla spousta šikovných hráčů a její úroveň se razantně zvýšila. Když budu mluvit přímo o naší východní skupině, tak cítím, že jí velmi pomohly postupy týmů z Divize, jako jsou třeba Olomouc, Zlín nebo Třinec. Jsou to totiž naši velcí rivalové a bitvy s nimi mají vždy pořádný náboj. Oproti superlize se liší hlavně rychlostí samotné hry a samozřejmě individuálními hráčskými schopnostmi, které jsou na trochu jiném levelu. 

Jaké máte ambice do budoucna? Lákala by vás třeba opět Livesport Superliga?
Do budoucna mezi mé ambice návrat do superligy určitě patří. Setkat se na hřišti s plejery, které jsem jako malý sledoval v televizi, byl nepopsatelný pocit. Jsem obrovský vděčný, že se mi to podařilo, ale samozřejmě bych to rád prožil znovu. 

Co Maxim Šefčík a volný čas? Máte kromě florbalu nějaké další koníčky a záliby?
Moc mě těší, že moji spoluhráči jsou zároveň mými skvělými kamarády, takže s nimi trávím dost času i mimo florbalové mantinely. Dále rád hraji i sleduji basketbal, především tedy zámořskou NBA. Občas si také udělám chvilku na oblíbené počítačové hry.