Není zvykem, aby reprezentanti přijížděli na Olympiádu dětí a mládeže ze zahraničí, vždyť přece reprezentují kraje. Výběr libereckých florbalistek má však posilu ze Švýcarska. Tam se právě kvůli sportu přestěhovala Theresa Pekárková i s celou rodinou.
Florbal
hraje v jejich rodině klíčovou roli, Theresa není sama, kdo se mu věnuje.
Starší sestra Nikol je dokonce medailistkou z juniorského mistrovství světa, v
roce 2018 získala bronz. Spolu teď působí v jednom klubu Berner Oberland: Terka
nastupuje v kategorii starších žákyň, zatímco Nikol za ženy.
"Přechod byl náročný, ze začátku jsem vůbec nevěděla, jak tam holky hrajou. V Česku jsem spoluhráčky měla načtený. Teď už jsme se sehrály, ale musela jsem se s nimi dostat na stejnou vlnu," popisuje Theresa. Přesto se rychle adaptovala, a i nepatrná jazyková bariéra se postupně vytratila. "Ze začátku jsme se bavily anglicky a teď už to zvládám částečně i německy. Holky mi s tím pomáhají."
Její tréninkový režim je intenzivní: "Během sezóny mám dvouhodinové tréninky třikrát týdně. Teď v letní přípravě máme tréninky čtyřikrát."
Oporou je jí právě sestra, která bydlí s přítelem nedaleko, jen dvacet minut cesty. "Nikča k nám občas domů jezdí a radí mi. Někdy kouká s naším tátou na zápasy přímo v hale. Radíme si, jak mám hrát, co jsem tam udělala třeba za chyby a co mám zlepšit. A samozřejmě se bavíme taky o jejich utkáních."
Jak už předchozí odpověď napovídá, i táta má k florbalu blízko. Je trenérem a právě on rozhodl, že zajistí ve Švýcarsku co nejlepší podmínky.
"V Česku nás nic nedrželo, takže když jsme měli možnost jet jako celá rodina, ani jsme neváhali. A tím, že tam Nikol už čtyři roky hraje, bylo rozhodnuto," říká. "Nejtěžší bylo zařídit základ - sehnat práci, v tom nám naštěstí pomohl sport manažer týmu, kde hraje Nikol. V České Lípě jsem trénoval kluky, takže jsem to mohl využít."
Terka ve Švýcarsku i studuje, navštěvuje sedmou třídu. "V mé škole vedou výuku jako školu hrou, takže mě to baví. S učiteli se bavím anglicky, s tím, že se učím německy," dodává.
Teď se však mnohem víc vrací k češtině, aby se domluvila s parťačkami na Olympiádě dětí a mládeže. Do libereckého výběru patří, protože pochází právě z České Lípy. Jejich tým postoupil do čtvrtfinále, v něm už ale neuspěl.
Trenér Lukáš Nesměrák, který měl příležitost trénovat obě sestry a vede teď Theresu v krajské reprezentaci, zdůrazňuje jejich zápal pro hru a podobný styl. "Holky jsou si v tom podobné, k tomu je vede hlavně táta, který se jim hodně věnuje. Mají v sobě správnou zarputilost," říká Nesměrák
V Terčině zahraniční zkušenosti vidí velkou příležitost: "V životě i ve florbale jí to přinese určitě něco víc. Má tam nejlepší podmínky, k tomu celou rodinu. Určitě jí moc fandím."
Text byl napsán v rámci Akademie mladých tvůrců ČOV